Wanton Buddy´s (FCI)
 

IRISH SOFT COATED WHEATEN TERRIER
foto © Pauline
 
Standard FCI č.40
 
ZEMĚ PŮVODU: Irsko
 
DATUM ZVEŘEJNĚNÍ: 27. 1. 2001
 
VYUŽITÍ: Malí rolníci vždy používali Wheaten teriéry na zabíjení domácí havěti nebo jako pomocníky na statku. Po dlouhou dobu byli tito psi používáni na těžkou práci při lovu jezevců a vyder.
 
KLASIFIKACE FCI:  skupina 3  teriéři
  sekce 1 - velcí a střední teriéři, bez pracovní zkoušky.
 
STRUČNÝ PŘEHLED VÝVOJE: Historie Irského soft coated wheaten teriéra je z hlediska jeho blízkého vztahu k ostatním irským plemenům teriérů poněkud nejasná. Wheaten je z těchto čtyř plemen pravděpodobně nejstarší. Jeho existenci, která trvá nejméně 200 let, lze vyvodit z písemných odkazů na psy „s měkkou srstí“ (soft-coated). Vztah současného Irského teriéra k Wheatenovi je pravděpodobně výsledkem uvážených chovatelských pokusů, ačkoli není příliš dobře zdokumentován. Prostý Wheaten má tedy zřejmě značně smíšené předky. Navzdory dlouhé historii byl Soft coated wheaten teriér irským Kennel klubem oficiálně uznán až v roce 1937. Od té doby si plemeno získává stále větší oblibu a je dobře známé po celém světě.
 
CELKOVÝ VZHLED:  Vytrvalý, aktivní, dobře stavěný pes s krátkými bedry, působící silným dojmem. Ani příliš vysokonohý, ani příliš nízký.
 
CHOVÁNÍ / POVAHA:  Čilý a hravý, dobromyslný, velmi milující a věrný svým majitelům. Velmi inteligentní. Spolehlivý, věrný přítel, chránící bez agrese.
 
HLAVA: Celkově mohutná, nikoli však neušlechtilá - hrubá. Dlouhá, ve správném poměru k tělu. Srst na hlavě má stejnou barvu jako na těle.
 
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka:  Plochá a mezi ušima hladce vyhraněná, ne příliš široká.
Stop: Definovaný.
 
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: Černý a řádně vyvinutý.
Morda: Morda není delší než lebka.
Čelisti: Silné čelisti se schopností stisku.
Zuby: Velké, pravidelné, nůžkový nebo klešťový skus (od jednoho konce k druhému); ani podkus, ani předkus.
Líce: Lícní kosti nevystupují.
Oči: Tmavé, tmavě ořechově hnědé, ne příliš veliké, nevystupující, dobře posazené.
Uši: Malé až střední, nesené vpředu, ve stejné úrovni s lebkou. Tmavý odstín na spodku ucha je přípustný a není neobvyklý, a je doprovázen světle pšeničným překrytím. Toto je jediné místo na těle psa, kde je dovolena podsada. „Růžovité nebo letící uši jsou vadou“
 
KRK: Středně dlouhý a silný, avšak bez laloku.
 
TĚLO: Kompaktní a ne příliš dlouhé. Délka od kohoutku k základně ocasu je přibližně stejná jako od země ke kohoutku.
Hřbet: Silný a rovný.
Bedra: Krátká, mohutná.
Hrudník: Hluboký, žebra dobře klenutá.
 
OCAS:  Správně nasazený, ne příliš silný. Nesený vesele, ale nikdy ne přes hřbet. Ocas je kupírovaný, takže dvě třetiny celkové délky zůstávají za předpokladu, že je to v rovnováze a v poměru k psovi. Nekupírovaný ocas je dovolen.
 
KONČETINY
 
HRUDNÍ KONČETINY: Dobré kosti a svaly.
Ramena: Jemná, dobře uložená vzad, svalnatá.
Nohy: Dokonale rovné při pohledu z kteréhokoli úhlu.
 
PÁNEVNÍ KONČETINY: Dobře vyvinuté s mocným osvalením.
Stehna: Silná a svalnatá.
Kolenní klouby: Zaúhlené.
Hlezna: Nízko položená; nevbočená, ani nevybočená. Paspárky je nutno odstranit.
 
TLAPKY: Malé, sevřené. Černé drápy se upřednostňují, odlišné tmavé barvy jsou však povolené.
 
CHŮZE / POHYB: Přímý posun vpředu i vzadu; lokty přiléhající. Pohled z boku: volný, lehce koordinovaný pohyb.
 
OSRSTĚNÍ
 
SRST: Pes s jednoduchou srstí. Na dotek měkká a hedvábná, nikoli tvrdá. Mladí psi tvoří výjimku. Úprava (stříháním) je přípustná.
 
Upravení psi: Srst je střižena těsně na krku, hrudi a lebce, přes oči a pod tlamou se ponechává obzvláště dlouhá. Doporučují se „licousy“ (vous). Bohaté osrstění na nohou. Srst na těle se upravuje tak, aby sledovala obrys psa, ale nepůsobila jako socha. Ocas se upravuje nakrátko a tak, aby se úhledně zužoval.
Neupravení psi: Nejdelší srst nemá přesahovat 12,7 cm. Srst je hojná a měkká, zvlněná nebo volně zkadeřená. (Hojnost nelze nikdy vykládat jako délku). Srst by za žádných okolností neměla být načechraná jako u pudla nebo bobtaila. Psy vystavované v takovém stavu je třeba přísně penalizovat, neboť vyvolávají chybný dojem o typu a plemenu. Vývoji srsti štěňat se věnuje zvláštní pozornost. Štěňata se zřídka rodí se správně vyzrálou srstí, a při posuzování tohoto rysu je nutno postupovat velice obezřetně. Než se vyvine srst dospělého psa, prochází štěňata několika změnami barvy i struktury srsti. Srst obvykle dozrává mezi 18 měsíci a 2,5 rokem věku.
Štěňata: Zřídka se rodí se správnou barvou a strukturou srsti. Rodí se načervenalá, našedlá a někdy jasně pšeničná. Masky jsou obvykle černé. Někdy se vyskytuje černý pruh podél středu hřbetu nebo černé konečky srsti na těle. Tyto tmavé znaky s růstem psa mizí.
 
BARVA: Dobrá, jasně pšeničná v odstínech od světle pšeničné po zlatavě načervenalou.
 
VELIKOST A HMOTNOST:
Kohoutková výška: psi 46 - 48 cm, feny poněkud méně
Hmotnost: psi 18 - 20, 5 kg, feny poněkud méně
 
VADY: Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.
  • Jiné zbarvení nosu než černé.
  • Předkus; podkus.
  • Jiná než jasná pšeničná barva u celkově vyzrálé srsti.
  • Nervozita. Zlomyslnost.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
  • Žluté oči.
  • Matná, tlustá srst, srst se strukturou vlny nebo bavlny.
  • Bílá srst. Hnědá srst.
Psi s kteroukoli z těchto vylučujících vad by nikdy neměli být použiti v chovu.
 
POZNÁMKA: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
 
 
ZPĚT
 


Pavlína Bradáčová

Pagerank